|
ZEMĚ PŮVODU:
Jižní Afrika. Standard zpracovaly kynologické organizace Kennel
Union of South Africa a Simbabwe Kennel Club.
DATUM PUBLIKACE
PLATNÉHO PŮVODNÍHO STANDARDU:
10.12.1996
POUŽITÍ:
Rhodézský ridgeback se stále ještě používá v mnoha částech světa k lovu
zvěře, ale těší se
mimořádné oblibě také jako hlídací pes a člen rodiny.
KLASIFIKACE FCI:
Skupina 6 - honiči, barváři a příbuzná plemena
Sekce 3 - příbuzná plemena
Bez zkoušky z výkonu
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:
Rhodézský ridgeback je v současnosti jediným uznávaným
plemenem pocházejícím z jižní Afriky.
Jeho předky lze vysledovat do kapské
kolonie, kde se smísili se psy dřívějších pionýrů i se zpola
domestikovanými psy Hotentotů, kteří měli na hřbetě hřeben. Rhodézský
ridgeback většinou
lovil ve skupinách po dvou nebo po třech a jeho původní
úlohou bylo vyslídit velkou zvěř
(především lvy) a díky velké obratnosti
ji zastavit, dokud se nepřiblížil lovec. Původní standard
zpracoval v roce
1922 v Bolawayo (Rhodézie) F.R.Barnes. Tento standard byl založen na
standardu dalmatina a v roce 1926 ho uznala jihoafrická kynologická
organizace
Kennel Union of South Africa.
CELKOVÝ VZHLED:
Rhodézský ridgeback by měl být harmonicky stavěný, silný, svalnatý,
obratný a aktivní,
symetrický z profilu a při pohybu střední rychlostí
vysloveně vytrvalý. Hlavní důraz se klade
na pohyblivost, eleganci a
funkční zdraví bez jakýchkoliv tendencí k nadměrně mohutnému
vzhledu.
Zvláštností plemene je hřeben na hřbetu (»ridge«), což je pruh srsti, jež
roste
opačným směrem než na zbývajících částech těla. Hřbetní pruh je
základním charakteristickým
znakem tohoto plemene. Ridge musí být jasně
ohraničený, symetrický a směrem k zádi se zužuje.
Musí začínat
bezprostředně za lopatkami a dosahovat až ke kyčelním hrbolům. Hřeben na
hřbetě
smí vykazovat jen dva víry srsti (»crowns«), jež jsou stejného
tvaru a jsou umístěny symetricky
proti sobě. Dolní okraje vírů nesmějí
přesahovat přes horní třetinu hřbetního hřebenu. Dobrá
průměrná šířka
hřbetního hřebenu (ridge) je 5 cm (2").
CHOVÁNÍ / POVAHA:
důstojná, inteligentní, vůči cizím zdrženlivá, ale bez náznaků agresivity
nebo bázlivosti.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: Lebka by měla
být střední délky (šířka mezi ušima a vzdálenosti od vrcholu týlního
hrbolu
až ke stopu a od stopu ke špičce čenichu by měly být stejné),
plochá a široká mezi ušima;
je-li pes v klidu, netvoří se mu na hlavě
žádné vrásky.
Stop: Stop by měl být
výborně vyznačen: profil od vrcholu týlního hrbolu až ke špičce
čenichu
nesmí tvořit přímku).
OBLIČEJOVÁ ČÁST HLAVY:
Nosní houba: Nos by
měl být černý nebo hnědý. Černý nos by měl ladit s tmavýma očima,
hnědý
nos s jantarově zbarvenýma očima.
Tlama: Tlama by měla
být dlouhá, hluboká a silná.
Pysky: Pysky by měly
být pevně napjaté a dobře přiléhat k čelistem.
Čelisti /
zuby: Čelisti silné, s dokonale uzavřeným zámkem a úplným nůžkovým
skusem.
To znamená, že horní řezáky těsně přesahují dolní řezáky a
v čelistech jsou posazeny kolmo.
Zuby musejí být dobře vyvinuté, to platí
zvláště o špičácích a trhácích.
Líce: žádné líce.
Oči: Oči by měly být
posazeny ve střední vzdálenosti od sebe, kulaté, jasné a jiskřící,
s inteligentním výrazem. Jejich barva by měla ladit s barvou srsti.
Slechy: Uši nasazené
poměrně vysoko, střední velikosti, u kořene velmi široké a zužující se
k zaoblené špičce. Uši by měly být neseny přilehlé k hlavě.
KRK:
Krk by měl být poměrně dlouhý, silný a bez volné kůže na hrdle.
TRUP:
Hřbet:
Silný.
Bedra:
Silná, svalnatá a lehce klenutá.
Hruď: Neměla by být
příliš široká, ale velmi hluboká a prostorná; nejhlubší bod hrudní
kosti
by měl dosahovat k lokti.
Předhrudí: Při
pohledu ze strany by mělo být patrné.
Žebra: přiměřeně
klenutá, nikdy by neměla být sudovitá.
OCAS
:
U kořene silný, směrem ke špičce ocasu se pozvolna zužuje, není ale hrubý.
Přiměřené
délky, není nasazen příliš nízko, ani příliš vysoko, nesen lehce
zahnutý, ale nikdy nekroužkuje.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Hrudní končetiny by měly být zcela rovné, silné a se silnými kostmi;
lokty
přiléhají ke hrudníku. Při pohledu ze strany by měly být hrudní končetiny
silnější než při pohledu zepředu. Silné zápěstní klouby, přední nadprstí
postaveno lehce šikmo.
Plece: Šikmo uložené
lopatky by měly jasně vyznačeny, plece svalnaté, jež dávají tušit velkou
rychlost.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Osvalení pánevních končetin štíhlé, koleno dobře úhlené, nárt krátký.
Tlapy: kulaté,
s dobře sevřenými a klenutými prsty.
POHYB:
Prostorný, volný a energický.
OSRSTĚNÍ
:
SRST: Srst by měla
být krátká a hustá, hladká a lesklá; srst není vlnitá ani hedvábná.
BARVA: Světle
pšeničná až červená pšeničná. Trocha bílé na hrudi a na prstech je
přípustná, velké bílé skvrny na těchto místech nebo na břiše jsou
nežádoucí. Tmavá tlama a tmavé uši jsou přípustné. Příliš mnoho černých
chlupů v srsti je nežádoucí.
VELIKOST A
HMOTNOST:
Požadovaná kohoutková
výška:
Psi: 63 cm (25")
až 69 cm (27")
Feny: 61 cm (24") až 66 cm (26")
Hmotnost:
Psi: 36,5 kg (80
liber)
Feny: 32 kg (70 liber)
VADY:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí posuzovat jako
vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky.
POZNÁMKA
:
Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se
zcela v šourku.
|
