Ustavující schůze klubu se konala 21. 5. 1990 v Brně. 
Stanovy klubu byly registrovány Ministerstvem vnitra 30. 8. 1990. 
Prvním předsedou klubu byla zvolena Ruďka Krajčovičová.

  
Počet členů v roce 1991 byl 18.

V době před založením klubu, kdy plemeno patřilo přímo pod ÚOK ČSCH, byli panem rozhodčím Ing. Findejsem uznáni chovnými fena Merigal's Elanda, Amy Red Wayside a pes Shingi Mennystones. V počátcích chovu byly možnosti chovu omezené, krytí bylo možné buď importovanými psy nebo vycestování za krycím psem do zahraničí.

První bonitace se konala 25. 5. 1991 v Brně při 1. speciální klubové výstavě. Psy hodnotila mezinárodní rozhodčí paní Ubrová a členy bonitační komise byly paní Krajčovičová (předseda klubu) a paní Viktorinová (hlavní poradce chovu). Bonitace se zúčastnili 3 psi a 4 feny, všichni byli uznáni chovnými. Počínaje rokem 1992 se začalo s rentgenováním kyčelních kloubů (ve stáří 16 měsíců) a tento RTG se stal i podmínkou pro bonitaci.

25.5. 1991 se v Brně konala první speciální klubová výstava, na které ridgebacky posuzovala paní Ubrová Libuše. Výstavy se zúčastnilo 11 ridgebacků. V roce 2010, kdy pozvání na Klubovou a speciální výstavu přijali zahraniční rozhodčí, kteří ještě v České republice ridgebacky neposuzovali, se na tyto výstavy přihlásilo 122 ridgebacků.

Počínaje rokem 1996 začal klub pořádat i speciální výstavy. Výstavy se konají vždy v sudém roce (v lichém roce je pořádá Český klub rhodéských ridgebacků). Od roku 2006 bylo rozhodnutím ČMKU umožněno klubům pořádat každým rokem i klubovou výstavu bez zadávání titulu Klubový vítěz. V prvních dvou letech se uděloval jen titul Vítěz plemene - BOB a poprvé v roce 2008 vítězný pes a fena získávají titul Nejkrásnější pes a Nejkrásnější fena. Na podzimní výstavu v roce 2011 klub pozval k posuzování opět paní Ubrovou, jenž naposledy klubovou výstavu posuzovala v roce 2000. Přihlášeno bylo 112 ridgebacků.

Od roku 1994 vykonával funkci předsedy klubu p. Viktorin. Členové výboru se měnili jen velmi výjimečně. Funkci hlavní poradkyně chovu vykonávala pí. Viktorinová.

Situaci v klubu chtěli členové změnit na výroční členské schůzi v roce 2002 a to odvoláním výboru a kontrolní a revizní komise. Byl zvolen nový výbor v čele s Ing. Kotěrou a také nová KRK. Odvolaný výbor a KRK se s danou situací nechtěl smířit a začal podnikat kroky směřující k navrácení pozbyvších funkcí. Výsledkem jejich konání bylo usnesení Předsednictva ČMKU, jenž rozhodlo o pozastavení činnosti klubu. Klubu byla odebrána možnost pořádat klubové výstavy, bonitace, vystavovat krycí listy. Tuto agendu převzal Český klub rhodéských ridgebacků, který poskytoval servis i nečlenům klubu.

Z podnětů nového i starého výboru začala probíhat soudní jednání u různých soudů. Poněkud nešťastným se ukázalo rozhodnutí ČMKU, kdy v listopadu 2004 obnovil činnost klubu a uznal vedení klubu p. Viktorinem. Toto rozhodnutí bylo nešťastné z toho důvodu, že nebyly ukončeny všechny soudní spory.

Ano, situace pro nás nebyla jednoduchá jen pro připomenutí těm co nezažili období našich soudů a určitou bezvýchodnost v období 2002 - 2009, kdy jsem prakticky zůstal sám v boji s minulým vedením klubu a nakonec i s ČMKU, kde jsem se později dozvěděl, jak vše bylo domluveno s právníkem ČMKU přes známosti určitých takzvaných vlivných lidí. Bylo to období, kdy jsem byl pranýřován na různých webových stránkách (ještě díky bohu, že neexistovaly sociální sítě), jako největší škůdce klubu. 

Je pravdou, že jsem strávil mnoho bezesných nocí, kdy mi bylo vyhrožováno různými trestními oznámeními, kdy jsem vyřizoval mnoho nepříjemných telefonátů v kteroukoliv denní hodinu. Většina členské základny odešla do ČKRR, kde měla zajištěný chovatelský servis, což bylo i pochopitelné, protože klubu KCHRR do vyřešení soudních sporů byla pozastavena chovatelská činnost. 

Musím z tohoto místa poděkovat advokátní kanceláři JUDr. René Huška, která nás zastupovala při soudech proti protistraně. Když jsem viděl, jaké lži protistrana předkládá soudu, tak jsem pochopil, že bez právního zastoupení není možné v našem soudnictví uspět.

V tomto pro nás nelehkém období jsme při vedení KCHRR (pár členů, kteří zůstali a věřili ve spravedlnost našich soudů) založili klub RR sport, kde jsme pro naše zrzouny organizovali sportovní vyžití. Pořádali jsme ze začátku "coursingy a agility" jednodenní na myslivecké chatě v Lukové, později, jako víkendové s ubytováním u myslivecké chaty ve stanech. Později jsme pořádali týdenní tábory ve Svojanově u Starého Města. 

Na těchto táborech jsme učili nováčky vystavování psů, připravovali pejsky na barvářské zkoušky, skákali agility, běhali coursing a poprvé v historii jsme pořádali železného ridgebacka kdy páneček se svým zrzounem plaval v rybníku, následovala společná jízda na kole v terénu a na závěr běh. Železného ridgebacka přijela natáčet i televize Nova, takže se naši zrzouni dostali i do televize.

Pořádali jsme v honitbě mysliveckého sdružení Luková BZ pro rhodéské ridgebacky a dokonce jeden rok i s mezinárodní účastí, kdy se zúčastnili i přátelé ze Slovenska se svými zrzouny. Vzhledem k tomu, že jsme nemohli pořádat výstavy, tak jsme dělali přehlídky psů, které posuzovali vždy tři významné majitelky chovatelských stanic a cen jsme měli vždy více než na jakékoliv výstavě. 

Všech našich táborů se zúčastňovala i naše kamarádka významná chovatelka z Rakouska Ulrike Lichtenauer, nyní již se dívá na nás z obláčků a proto pozdravuj tam všechny naše zrzouny, s kterými se tam proháníš. Bylo to krásné období všech těch, kteří se věnovali bezmezné radosti ze svých zrzounů a to ať to byl šampion nebo jen "zrzoun".

Po dlouhých 7 letech soud v Brně nakonec rozhodl v náš prospěch a svým usnesením rozhodl, že jediné platné vedení klubu je to, které bylo zvoleno pod předsedou klubu Ing. Petrem Kotěrou. Proti tomuto rozhodnutí soudu již nebylo možno podat žádný opravný prostředek. Na základě tohoto rozhodnutí soudu opravilo předsednictvo ČMKU své původní rozhodnutí a od července 2009 náš klub plnohodnotně začal znovu pracovat.

Na své první schůzi byli v souladu s platnými stanovami klubu dovoleni chybějící členové výboru a byla zvolena nová KRK.

V roce 2009 na začátku měl náš klub tři členy a to Petra Kotěru, Pepu Sehnala a Mirka Foltána. Na konci roku jsme měli 55 členů. Díky naší práci se pomalu začali vracet členové, kteří v tenkrát bezvýchodné situaci odešli do ČKRR a naše členská základna se postupně rozrůstala a v roce 2012 činila až 152 členů. Vždy během doby členové na jedné straně přibývali nebo ubývali, ale to je přirozený jev každého klubu. Někdy i na snížení stavu mělo vliv nezaplacení členského příspěvku včas. V poslední době se členská základna stabilizovala o čemž svědčí dnešní stav, asi 150 členů.

Co říci závěrem, chtěl bych poděkovat paní rozhodčí Libušce Ubrové, která byla mezi rozhodčími noblesou a stála u našeho klubu radou od prvopočátku až do posledních chvil, vždy mi říkala rhodéský ridgeback je pro ni pan pes. Poděkovat všem, kteří stáli za našim klubem a popřát těm, co náš klub vedou, hodně úspěchů v klubu a nikdy nedopusťte opakování té horší historie. Aby náš klub patřil k těm lepším se ale musíte zapojit všichni členové a zkuste znovu rozjet více aktivit našich zrzounů, které je baví.

Závěrem bych chtěl jen říci, jednejte všichni vždy fér, bez podrazů, švindlů, ať se můžete kdykoliv podívat do zrcadla a říci "ano jsem to já a nemám se za co stydět". Každý den s našimi zrzouny, ať vám přináší radost a daří se vám všem nacházet mezi majiteli tohoto krásného plemene co nejvíce těch pravých kamarádů.

Na úplný závěr bych chtěl klubu věnovat k 30. narozeninám pohár předsedy klubu, který vždy na rok do svého držení obdrží vítěz Klubové výstavy. 

Děkuji všem s jejichž pomocí jsem mohl komplexně vzpomenout na 30 let našeho klubu.